Jak dopadla první hromadná žaloba v ČR?

První česká hromadná žaloba proti Postýlkovu je nejen právním precedentem, ale i lekcí z oblasti nákladů, rizik a dopadů na podnikání. Nezisková organizace OnlineADR.cz podala v listopadu 2024 žalobu na firmu Postýlkov s.r.o., která po zaplacení nedodala zákazníkům objednaný dětský nábytek. Veřejná část řízení proběhla 25. června 2025 u Městského soudu v Praze, jenž zaregistroval 56 klientů s celkovým nárokem přes 1,626 milionu korun. Soud ve většině případů žalobcům vyhověl, rozsudek však zatím není pravomocný.

Hromadné řízení se ukázalo jako účinný nástroj, který snižuje bariéry pro spotřebitele. Pokud by každý z poškozených žaloval samostatně, musel by nést své vlastní soudní poplatky a platit právníky. V rámci hromadné žaloby se poplatek platí jen jednou a náklady právního zastoupení se rozpočítají mezi všechny účastníky, což znamená výraznou úsporu. Dalším přínosem je minimální finanční riziko pro žalobce – v českém systému totiž hlavní náklady nese nezisková organizace, která žalobu podává. Pokud by spor nevyšel, nehrozí jednotlivcům povinnost hradit protistraně její právní výlohy, což umožňuje zapojení i lidem, kteří by si samostatnou žalobu nemohli dovolit.

Pro žalovanou firmu představuje hromadná žaloba naopak značnou hrozbu. Kromě zaplacení samotné žalované částky musí počítat i s úhradou nákladů řízení protistrany, které se sčítají z pohledávek mnoha lidí a mohou tak překročit původní výši žalované sumy. V tomto konkrétním případě se navíc ukázalo, jak důležitá je pečlivá příprava – OnlineADR.cz v žalobě zapomněla přihlásit úroky z prodlení, takže žalobci sice získali jistinu, ale nikoli dodatečné částky, na které by pravděpodobně měli nárok.

Další zajímavostí je rychlost celého procesu. Od podání žaloby do rozhodnutí uběhlo necelých osm měsíců, což snižuje průběžné náklady a zvyšuje šanci, že žalovaná firma bude ještě schopna plnit. To je důležité zejména u subjektů, které se mohou dostat do finančních problémů – Postýlkov už nyní čelí více než dvaceti exekucím.

Náklady v tomto typu řízení však nejsou jen finanční. Mediální pokrytí případu může dlouhodobě poškodit značku, odradit zákazníky i obchodní partnery. V případě Postýlkova je pravděpodobné, že reputační ztráty budou vyšší než samotná výše přiznaných náhrad.

Celý případ tak ukazuje, že hromadné žaloby v Česku fungují a mohou mít silný ekonomický dopad. Spotřebitelé se díky nim mohou domoci svých práv levněji a bezpečněji, podnikatelé musí počítat s vyšší odpovědností a rizikem a neziskové organizace potvrzují svou klíčovou roli při ochraně spotřebitele. Pro legislativu je to signál, že nový institut má smysl, ale bude potřebovat další rozvoj, zejména v posílení kapacit subjektů, které jej mohou využívat.