Kdy může pronajímatel zvýšit nájemné?

Zvyšování nájemného je téma, které v posledních letech nabývá na významu. Náklady na bydlení rostou a pronajímatelé se často snaží promítnout inflaci či vyšší poptávku po bytech do výše nájemného. Nájemníci se ale nemusí obávat, že jim pronajímatel jednostranně a bez omezení zvýší částku, kterou každý měsíc platí. Občanský zákoník totiž stanovuje jasná pravidla, jak a kdy je možné nájemné navýšit.

Nejjednodušším způsobem je dohoda mezi nájemníkem a pronajímatelem. Pokud obě strany souhlasí, lze výši nájemného změnit kdykoli. V praxi se ale často stává, že nájemník s navrhovaným zvýšením nesouhlasí. Pak přichází ke slovu zákonná úprava. Podle občanského zákoníku může pronajímatel jednostranně navrhnout zvýšení nájemného, ale pouze do určité výše. Limit je stanoven na dvacet procent během tří let a návrh musí mít písemnou formu. Nájemník má právo na tento návrh reagovat. Pokud se zvýšením souhlasí, začne nová částka platit od třetího měsíce po doručení návrhu.

Pokud nájemník nesouhlasí a dohoda není možná, může se pronajímatel obrátit na soud, který výši nájemného určí s ohledem na tzv. obvyklé nájemné v dané lokalitě. Obvyklé nájemné znamená částku, která je běžná u srovnatelných bytů ve stejné oblasti. V praxi tedy soud zohlední tržní situaci a stanoví spravedlivou výši nájemného. Existují také případy, kdy je ve smlouvě sjednána tzv. inflační doložka. V takovém případě se nájemné zvyšuje automaticky podle oficiální míry inflace, obvykle vycházející z údajů Českého statistického úřadu, a není nutná žádná další dohoda.

Nájemníci by si měli dávat pozor na několik zásadních věcí. Zvýšení nájemného musí být vždy v písemné podobě, a pokud pronajímatel tento postup nedodrží, není navýšení platné. Je také potřeba kontrolovat, zda není překročen zákonný limit dvaceti procent za tři roky. Zároveň je důležité odlišovat nájemné od plateb za služby. Cena služeb, jako jsou energie, voda či odvoz odpadu, se může měnit samostatně podle skutečných nákladů a tyto změny nepodléhají pravidlům o zvyšování nájemného.

Pokud pronajímatel postupuje v rozporu se zákonem a požaduje vyšší částku, než na kterou má nárok, nájemník není povinen navýšení akceptovat. V takovém případě je vhodné reagovat písemně a sdělit, že se zvýšením nesouhlasí. Pokud by pronajímatel trval na svém, může se věc dostat až k soudu.

Zákonná pravidla tak představují určitou rovnováhu mezi zájmy nájemníků a pronajímatelů. Pronajímatelé mají možnost reagovat na měnící se ekonomické podmínky, zatímco nájemníci jsou chráněni před svévolným a nepřiměřeným zdražováním. Pečlivá kontrola nájemní smlouvy, znalost zákonných limitů a ochota včas reagovat na návrhy pronajímatele jsou proto klíčem k tomu, aby zvýšení nájemného proběhlo férově a v souladu s právem.